Příspěvky

URÁŽLIVOST A ŽENY Dnešní téma přišlo jako blesk z čistého nebe. Spokojeně si nakupuji, když v tom se za mnou objeví bývalá kamarádka s tak nabubřelým obličejem, že by se jí i vlastní rodina lekla. Skryla jsem svůj pobavený úsměv a slušně jsem ji pozdravila, neboť takto jsem byla vychovaná. Odpověď samozřejmě nepřišla, jelikož při hře na důležitou a možná i společensky výše postavenou dámu se slušnost nenosí, oproti tomu nos je třeba drže-ti v tomto divadelním dramatu velmi vysoko, protože přiznání vlastní chyby je rovněž „out“. A copak mi paní „Přetvářka“ udělala tak zlého? Z pozice člověka, kterému nemůže ublížit hloupost druhých, se vlastně nic nestalo. Nač se dlouze rozepisovat o válce vyhlášené z nejapných příčin, snaze urazit mě a zlikvidovat profesně, jakož i o tom, že nejvíc kolem sebe kopou a kejhají potrefené husy. Minulost není třeba přetřásat, tato etapa se uzavřela v den hysterického výlevu mé dávné přítelkyně. V životě jsou nám někteří lidé daní jen na určitý čas
ZE ŽIVOTA POJIŠŤOVACÍHO PORADCE Původně jsem chtěla dělat domácí úkol na školení, které se koná příští týden. Jenže už jsem tak unavená nekonečnými problémy, že jsem se vzteky přihlásila na všechny servery s nabídkou zaměstnání a čistím si hlavu psaním. Ptáte se proč? Zhruba před šesti měsíci jsem dostala dvě nové firemní   flešky, ale upotřebila jsem pouze jednu. Na druhou došla řada minulý týden a kéž by raději zůstala v zapomnění, protože mi kompletně sežrala celý software a sama sebe smazala tak dokonale, že po souborech ani viru nezůstala sebemenší stopa. Týden před školením nových produktů mi nezbylo vůbec nic v počítači! Je má chyba, že mi nebylo divné, proč jsou na nové a ještě nerozbalené flešce nějaká data a ani tlačítko DELETE nebyla šťastná volba, ale stalo se. Rozjela se akce, kterou nešlo zastavit a do deseti minut bylo poklizeno! Ani jsem nešílela, šokem jsem jen nechala otevřená ústa a nevěřila jsem svým vlastním očím. Dodnes nevím, co by se stalo, pokud bych
Dlouholetý kamarád mi nedávno přímo vnutil další téma k písemným úvahám. „Napiš to celé znovu z mužského pohledu, co by v tu samou chvíli dělaly ženy,“ řekl a vůbec se u toho nesmál, myslel to naprosto vážně.   Hlavou mi proběhlo: “Tak ti teda pěkně děkuju, že jsi mě zařadil mezi chlapy a dal mi tu čest, poštvat proti sobě ještě dámskou část populace“ a rázně jsem to zamítla. Ovšem o pár dnů později už se to nezdálo tak bláznivé. V čase, kdy naprostá většina lidí spokojeně spinká, má můj mozek aktivitu na rozdávání. Samozřejmě, že bych chtěla spát, ale sotva se moje tělo dostane do vodorovné polohy, spustí se divoký rej nápadů, vzpomínek a úkolů, které mi nedají usnout. Čím více rudé a ospalé oči mám, tím více na mě hyperaktivní myšlenky útočí a zákeřně nahlodávají můj spánkový režim.   Tudíž se dalo čekat, že se k jeho slovům dříve či později vrátím. Ani já jsem však netušila, s jakou intenzitou mě ta nová múza bude náruživě líbat a šeptat: „Vstávej, představ si ženu lovící, mlčící a
Obrázek
Dnes od rána přemýšlím, čím vás zaujmu do doby, než má kniha spatří denní světlo. Další „mužská pravidla“ zveřejňovat nechci, to by potom pro vás nebylo žádné překvapení a rozepsaný mám příběh, který bude procházet úpravou nepřetržitě, tudíž nebude možné jeho části vkládat. Moje já neúnavně volá po nových fejetonech, abyste se mi tu neukousali nudou. A chaoticky v myšlenkách volím vhodné téma. Proč chaoticky? Nebudete mi to věřit, ale urputně se snažím, abych zacílila jinam, než na probírání chlapů. Já je mám ráda a nehodlám je trápit, no vážně! K jejich smůle jsem však po měsících klidu nahlédla do seznamky a tam je tolik materiálu, že se sice stydím, ale přesto neodolám a podívám se jim na zoubek.   (Ostatní už jsem stejně viděla, to mi poslali hned na úvod a pěkně bez pozdravu.) Odpusťte mi, já zkrátka dnes musím! Potom už budu hodná. Někdy. Došla jsem k závěru, že není podstatné, co do svého profilu uvedete za zájmy nebo požadavky, téměř žádný chlap se neobtěžuje se čte
Milí čtenáři, ráda bych poděkovala za přízeň, komentáře a osobní reakce. S radostí oznamuji, že pracuji na přípravě knihy, kde zveřejním fejetony v plném rozsahu, včetně nových, dosud nepublikovaných pravidel. Děkuji též, všem kdo mi pomáhají a za sdílení mých stránek  😘
37. PRAVIDLO MUŽSKÝCH NÁVRATŮ Žena si posbírá zlomené střípky svého srdce a přijme fakt, že nestála muži za vyslovený rozchod, zahojí si rány a začne znova žít, protože ona má od přírody velký pud sebezáchovy a oplývá chutí do života, umí se zregenerovat, nevzdává nic předčasně, málokdy se jde věšet na první strom, ona má v sobě skrytého bojovníka. A přesně v ten moment, kdy zvedne pošlapané sebevědomí a najde si jinou cestu dál, mnohdy i novou lásku, začne se jí do života cpát minulý přítel. ANO, přesně ten, kterému nestála za slovo. Kde se toto v mužích bere? Proč muži potřebují druhý pokus a proč ho ženy neumožňují? V čase, kdy žena uloží vztah do přihrádky „minulost“, stane se opět silnou a vykročí vstříc novým zítřkům. Buď se rozhodne využívat výhody moderního singl stavu a rozdává úsměvy na potkání, anebo potká někoho lepšího, kdo si jí váží, zamiluje se, žije přítomností a láskou jenom kvete. Přesně v ten okamžik zažije šok v podobě pozvání na kafe od svého bývalého. J
36. PRAVIDLO UKONČENÍ VZTAHU, DLE MUŽE Pakliže má něco společného velké procento mužů, je to pravidlo „jak se s dívkou (ne)rozejít“, taková jejich vrozená schopnost stát se z minuty na minutu neviditelným a němým. Uznávám, že to má podobné rysy jako mrtvý brouk, ale oni se nám pánové postupně zdokonalují a vyvíjí, tím pádem jsou stále méně čitelní a více zákeřní, proto si nyní rozebereme, jak se na Marsu naučili (ne)ukončovat vztahy. Empatická ženská duše citlivá vycítí okamžitě změnu v chování, ještě si není zcela jistá, co že se to konkrétně děje, ale už vnímá rozdíl mezi počátečním zájem o její osobu ze strany muže a nynějším chladným existováním. Nemá smysl sondovat a ptát se, protože muži ještě nevědí, že nás mají plné zuby. Třebaže je odcizení cítit ve vzduchu, jim to zatím nedocvaklo, nedali si dohromady, že jejich náladovost náhle přímo souvisí s předzvěstí konce vztahu, tělo jim sice už signalizuje, že je čas jít dál nebo být chvíli sám, ale mozek tuto informaci je