Příspěvky

Obrázek
4.PRAVIDLO „MRTVÝ BROUK“ Také Vás unavují muži hrající „mrtvého brouka“? Zdá se Vám, že je to stupidní, ponižující, neupřímné a celkově slabošské chování? Tak proč se oni, v momentech kdy nás ignorují, cítí být těmi správnými chlapy? Snad proto, že to dokázali zvládnout, vydrželi ten náš nezastavitelný příval slov, nevzali do zaječích, vyslechli nás, sice s výrazem vyjadřujícím naprosté NIC, ale věnovali nám TEN čas. Avšak zúčastnit se rozhovoru a vyslechnout vše, co partnerka chce říct, není pro pány zdaleka tak namáhavé, jak oni nám tvrdí, protože mají už od narození v sobě dar, kterým je nezabývat se pro ně nepodstatnými věcmi a zároveň ovládají taktiku „jedním uchem tam a druhým ven“, proud našich vět jimi prochází a funguje jakýsi obchvat, my máme radost, že nás poslouchají, ale oni nevnímají jediné naše slovo, jedou si v představách své video denních zážitků a zpět je přepne až ticho, pak mrknutím oka vše odpinknou na neurčito, které nazývají slovem „jindy“. Dnes to ře
Obrázek
3.PRAVIDLO KLIDNÉHO SOUŽITÍ, DLE MUŽE Je to až k neuvěření, člověk na to má svědka i důkaz, lístky na muzikál, a on s ledovým klidem tvrdí, že o ničem nevěděl, to by si přece pamatoval, kdybychom se domlouvali, že dnes někam spolu půjdeme. A teď, co s tím? Už nic, vstupné už mi nikdo nevrátí a řešit něco, co už dávno minulo, smysl nemá. A nebudu přece volat kamarádce, která byla u toho, když se akce domlouvala a vše může potvrdit. Nejvíc mě však udivuje, jak může někdo zapomenout, co sám naplánoval.  Znáte to také od svých protějšků? Nevím, jak vy v ten moment reagujete, ale já v tu chvíli vzteky vidím rudě, koulím očima a funím, jako býk v aréně, protože vím, že on věděl a teď najednou neví zhola nic a kouká na mě tak, že vím, že problém tady zcela jistě mám jedině já, protože já řeším a já to probírám, navíc omílám něco, co jsem si podle něho vymyslela, jelikož se chci jen hádat. Z rozzuřeného rohatce se náhle měním ve Venušanku spadlou z nebe a zřejmě rovnou na hlavu a ještě
Obrázek
2.PRAVIDLO MUŽE MILUJÍCÍHO ŠTÍHLOST Poslední dobou, možná už to budou 2 roky, jsem nepotkala nikoho, o kom bych mohla říct, že je to nádherný chlap. No vážně, neblábolím jen tak z hladu! Stávalo se to celkem běžně, vnímala jsem to naprosté primitivní a kouzelné uchvácení někým, stačil pohled do nádherných očí a nevěděla jsem, čí jsem. Samozřejmě pouze do okamžiku, než mi první lampa na chodníku skočila do cesty a donutila mě se probrat. Teď to jediné co vážně vnímám, je myšlenka proč dříve ano a nyní ne. Jestli teď jsem tak náročná nebo jsem jenom neměla to štěstí. Třeba se krásní muži někde schovávají, neznámo kde a škodolibě se radují ze svého vtípku, říkají si: „Kouknout by ses chtěla?“ „Nechej si zajít chuť, na mě nemáš!“ Na druhou stranu co si pak počít s takovým krasavcem, který zná své kvality a jde takříkajíc na dračku? Prodírat se houfem rozvášněných fanynek a svádět boj za jediný den s ním? To opravdu ne! Potkat bych ho však mohla, podívat se na něho, alespoň na malou
Obrázek
1.PRAVIDLO MUŽE LOVCE Pomalu se blížím do druhé poloviny svého života, ještě to teda tajně popírám, ale ono se to vkrádá a jistě přijde doba, kdy si to vážně už budu muset přiznat, stejně jako to, že jsem doposud nepochopila jediného muže. Fascinují mě jejich názory, jedinečná logika, umění zůstat nad věcí s výrazem spokojenosti, který doplňuje ironický úsměv, jenž bývá znamením naprostého nesouhlasu a pohrdání.  Většinou si pak říkám, jestli vůbec chápou, že blbec v tomto případě nejsem já, ale oni. Každopádně ne vždy záleží na jejich pochopení situace, je to zajímavá reakce i v případě, kdy jsou pravdou zahnáni do kouta, leckdo by se zarazil a přiznal barvu, jenže to by pak nebyla ta správná hra na opravdového chlapa, co má vždy pravdu, nic ho nesrazí na kolena a už vůbec nic ho nerozbrečí. Ne že bych snad nenáviděla muže či zastávala názor, že jedině bez nich se dá žít v absolutní pohodě, že jsou to prolhaní sobci neschopní citových projevů, to ne, jen se postupem času přiklání