ČAS ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ ZAMYŠLENÍ

Tak je to konečně na pár dní za námi a můžeme odhodit vzpomínky, na upocené lidi v narvaných obchodech i na poloprázdné regály s vyprodaným akčním sortimentem. Stejně tak je nyní správná chvilka na zapomenutí všech těch zamračených obličejů postrádajících předvánoční pohodu, snažících se ukořistit poslední kousky zboží. Vymažme z hlavy pobíhající pomatence pročítající šíleně dlouhé nákupní seznamy, aby jednou v roce naplnili své ledničky na maximum, kterým je zcela jedno, že dva dny po Silvestru budou nadávat na nabraná kila a vypouklá tučná bříška. Tyto vzácné chvilky v roce, kdy je možné vidět partnery tlačit dva vrchovatě naložené nákupní vozíky, vrcholí tím, že se u pokladny s úsměvem ignorují bankovky mizící z peněženek, což by v jiném ročním období drásalo každému nervy, neboť se šetří každá koruna na rodinnou dovolenou. A teď ty prachy zkrátka v klidu prožereme na gauči u televize.

Ještě pár týdnů nevnímejme fakt, že v lednu budeme hojně navštěvovat banky, abychom si vzali půjčky a že začneme vracet zpět nevhodné dary, jelikož nás nenapadne odpustit si nadbytek a komfort a poněvadž jen drahými věcmi umíme druhým dokazovat své hluboké city. Kam se podělo to obyčejné kouzlo Vánoc?  Proč nevíme, že nejcennější dárečky jsou v podobě drobností, které potěší a pohladí? Vždyť úplně nejdůležitější je přeci to, jak se k příbuzným a kamarádům chováme po celých dvanáct měsíců, den po dni a ne čím je zahrneme jeden jediný den v roce.

   

V lékárnách také fronty, možná delší než u pokladen, na všechny možné pilulky proti pálení žáhy, na podrážděné žlučníky a přecpané žaludky, proti průjmu a na zácpu.  Prášky na zdolání stresu z adventních příprav, proti únavě a ještě jedny potřebné pro klidný a kvalitní spánek. Ano, je to vážně tak, po roce za dveřmi Vánoce, kterým předchází minimálně dva týdny stresu a shonu, přičemž vše graduje 24 hodin před svátkem Adama a Evy. Koho neskolí infarkt z přemíry pracovní aktivity, kdo ustojí proudící davy v obchodních centrech a neklepne ho z nahromaděného napětí, ten se na Štědrý den nacpe k prasknutí, aby poté v rekordním čase rychle roztrhal vánoční papír a zkontroloval, zda dostal to nejdražší, co chtěl, aby si vzápětí stihl dát druhou porci salátu s kaprem u nové pohádky na jedničce.

Z reklam na nás stále více skáče Santa se svými soby, vesničky i města se mění v osvětlené kolotoče, přesně podle amerických filmů, na tohle opět peníze máme a slovo Ježíšek se pomalu, ale jistě stává neznámým pojmem. Holt nová doba. Doma na nás štěkají vlastní děti, protože škola je učí asertivitě a prosazování vlastních cílů. Nikdo je naopak neučí poslušnosti a úctě k rodičům, máma s tátou jsou jen živitelé, kteří mají zakázané fyzické tresty. Řeknu vám, zlaté moje dětství, kdy jsem dostala s prominutím po hubě, druhou chytla o zeď a doma byl pak minimálně na půl roku klid. Nebyla možnost natáčet ubrečená videa, jak mi rodiče nechtějí koupit špičkový mobil a jaké trauma mám ze zákazu poflakování se venku. Možná jsem si nenašla padesát zhulených známých závislých na různých omamných prostředcích, ale zvládala jsem emoční výkyvy svých nálad a měla jsem pár opravdových přátel, které jsou i teď, po skoro čtyřiceti letech těmi, za které dám bez rizika popálení ruku do ohně.

Já bych si letos, kromě zdraví pro sebe, své blízké a také všem hodným lidem, přála jediné, aby se do každého lidského srdce vrátila láska, upřímnost a schopnost vážit si druhého člověka. Proč přeju zdraví pouze hodným lidem? Protože se mi zdá, že díky trendu současné doby je pohoda a láska kolem nás leckdy bohužel jenom nasazená maska, která zmizí ihned po rozbalení posledního vánočního dárku. A také proto, že nemám sílu ani chuť plýtvat svým přáním a posílat ho lidem zlým. Pokud se však splní mé druhé velké přání a navrátí se vlastnosti, které vytěsnila naše sobecká novodobá lhostejnost, budu ráda. 

Krásné svátky vánoční, klid a pohodu ve zdraví J