16. PRAVIDLO ŽÁRLIVÉHO MUŽE

Už víme, že žárlivý muž by si v deníčku své ženy moc klidně nepočetl, protože by ho rozpálila do ruda už jenom zmínka o tom, jak se v práci líbil nový kostýmek, účes a barva vlasů. Za sdělením „v práci“, by si okamžitě vyfantazíroval jediného kolegu a samozřejmě i jistého milence, díky výplodu svých myšlenek, by dále viděl, jak onen krasavec jeho dívce vyjadřuje svou náklonnost hříšnými poznámkami a sžírala by ho představa, jak ona se na oko červená, jak jí ty poklony dělají dobře a bylo by mu jasné, kde všude je v jejím pracovišti možné nepozorovaně provozovat nezávazný vášnivý sex, navzdory tomu, že v té budově nikdy osobně nebyl. Drásal by ho pocit, že je to možné a už jenom toto by stačilo, aby se do svého sci-fi snu natolik vžil, že by nic netušící pisatelka denních zážitků po příchodu domů, s náručí plnou nákupních tašek, zakopla o narychlo sbalené kufry. Neptal by se po pravdě, věřil by svému pocitu, že ona nevěrnice, šla ke kadeřníkovi kvůli kolegovi, se kterým už dávno spí.

Je podivné, kam až je schopen žárlivec ve svých iluzích zajít a jaké bludy dokáže jeho mysl vykonstruovat. Páni kluci si teď uraženě odfrknou, protože to my ženy jsme známé jako žárlivé hysterky schopné divadelních scén, posedlé sledováním, stíháním a slíděním, leč nyní se bavíme o mužích, o těch mužích, kteří by své ženy v návalu žárlivosti nejraději schovali do neforemného pytle, na hlavu jim nasadili kulichy i v létě a skryli je tak před zraky veřejnosti. Důkazem je moje spolužačka, která povinně musí nosit kalhoty, jelikož sukně vzbuzuje v každém muži chlípné představy a chtíč, on ji chce mít pro sebe, proto nedovolí, aby byla jediná možnost, že o jeho pokladu bude někdo jiný snít. Úplně nechápu, jak si může myslet, že se mu výborně daří zmonitorovat a zároveň zmanipulovat vize všech gentlemanů v blízkosti své drahé, ani si nemyslím, že muži sní pouze a výhradně o ženách v sukni, ale zákaz je zákaz a ona to respektuje, za zbytečné hádky jí to údajně nestojí. O čem její manžel ponětí nemá je to, že jejím kolegům se líbí slečny zadek v těsných džínách, z toho by se asi opupínkoval, kdyby to zjistil a sehnal by jí krásné neprodyšné brnění, které brání rozvoji fantazie. Jiný nejmenovaný manžel řeší sukni u své manželky následovně: „Když jsi se mnou, sukni si vzít můžeš, ale kamkoliv půjdeš sama, oblékneš si rifle a volné triko bez výstřihu.“ Přemýšlím, zda je nějaký pán svou paní omezován ve výběru oblečení, jako třeba: „Miláčku plavky v létě nosit nebudeš vůbec a opovaž se napnout svaly, až půjdeme městem!“

Důsledkem žárlivých scén, které jsou ve většině případů výsledkem chorobné představivosti a deziluze, je snaha partnerky opravdu si někoho najít, protože když už mám oblečení rozdělené do skupin povolené a zakázané, minimálně jednou týdně se účastním výslechu a bývám nařčená z toho, že jsem koketa, poněvadž boky se mi příšerně eroticky vlní a záměrně se usmívám na kolemjdoucí pitomce s vědomím, že oční kontakt mám striktně zakázaný, tak to prostě udělám. A přinese mi to neskonale velkou úlevu, protože jsou žárlivé výlevy konečně opodstatněné. Lépe se mi potom poslouchá, jak mi nestyda od sousedů neskrývaně koukal na zadek a už necítím křivdu při falešném obviňování. A tak se z věrných žen stávají ženy nevěrné, mnohdy i ženy minulé a novodobě šťastné po boku jiného a lepšího chlapa.

Pravidlo muže žárlivého je, nekoukejte mi na přítelkyni, ta je pouze MOJE. Ve své snaze přivlastnit si dámu jako majetek a vystavit ji doživotně pouze ve vitríně v obývacím pokoji pod dvojitým zámkem, pro vlastní oči a potěšení, zapomíná na to, že omezování osobní svobody je nejjednodušší cesta k odvržení a samotě. Díky svým strachům, obavám a paranoidním představám, co by bylo kdyby, udusí lásku, žije vlastně mimo reálný svět. Za každým rohem vidí bubáka, stejně tak jako muž nepřipravený na vztah.