7. PRAVIDLO MUŽE PRIMITIVNÍHO

V zimním čase je o zábavu postaráno, nabídky na seznámení se jen hrnou, každý chce jarní sluníčko už vítat se šťastným úsměvem, problém je jediný, dotyční jsou zoufalci a příživníci. Ne, nepřeháním a nejsem zaujatá. Nebo je snad normální, že při pozvání na kafe muž sděluje, že je sedm let bez sexu a má smůlu při hledání zaměstnání, že tu ho neměli rádi, jinde mu platili málo a tamhle zase nemohl vydržet, jelikož práce byla pod jeho úroveň? Psaní prokládá smutnými smajlíky, do telefonu vzdychá, jak život není spravedlivý a jak mi závidí můj vlastní byt, jelikož on je v končícím podnájmu a s hlasem plačtivým se ptá, zda by mohl bydlet chvíli u mě. Cože? Ještě se ani osobně neznáme a Ty se mi cpeš do bytu? Fakt si myslíš, že jsem na tohle čekala? Potila jsem krev, abych měla na první kauci na byt. Že můj sen, byl postavit se na vlastní nohy, vyběhat si úvěr, odříct si spoustu věcí, bez jediné slzy a pak hned si k sobě nastěhovat úplně cizího ufňukánka, kterého ve třiceti rodiče vykopli z domu, jelikož už byl na obtíž, chlapa s mozkem dítěte, který mi bude celý dny brečet na gauči, jak je život zlej a že mu všichni berou bábovičky?

Kolikrát za den mám dalšímu primitivovi připomenout, úvod našeho prvního písemného rozhovoru, kde jsem uváděla jasně a na rovinu, že telefonní číslo pošlu, až sama budu chtít, že pro začátek bych si ráda chvíli psala a třeba za týden, bychom se mohli sejít u kávy? Chápu náznaky o tom, že mi nemá kam zavolat, ale rozhodně není nutné mě první hodinu po zkontaktování bombardovat výčitkami, jak nechci dát číslo, navzdory tomu, že on mi svoje poslal okamžitě po pozdravu a že mě asi málo zaujal! Omyl borče, sleduju, jestli mě vnímáš, a když během tří vět, mi 5x zdůrazníš, že ještě nemáš můj telefon a jak jsem zlá, tak vím, že si kafe s Tebou odpustím. Pokud Ty nebudeš respektovat moje pravidla, a můžeš mi klidně napsat, že jsou hloupý, vlastní názory totiž vždy oceňuju, stejně jako odvahu sdělit je, tak se pomyslně budu stavět na zadní a číslo Ti na just nedám. Ještě zopakuj tu ohranou, kdy už dáme to kafe, a budu mít pěnu u pusy.

Pravidlo muže primitivního, je fňukat, jak malá holka, a je to velký životní průser. On neví, nezná a nic neudělá, potřebuje vodit za ručičku, politovat a nakrmit. Bývá chlapem pouze vizuálně, někdy ani to ne, vzbuzuje soucit a lítost a nemá žádnou hodnotu na trhu, protože nebude nikdy ničím, nemá žádné cíle, ambice. Miluje pohodlnost a v očích mnoha žen není tím správným chlapem. Většinou rovnou od mámy putuje do obydlí a náruče ženy, která posléze lituje svého rozhodnutí a těžce se ho zbavuje.  On záhy najde novou oběť a láska prochází žaludkem, má se opět jako prasátko v žitě až do spadnutí růžových brýlí, pak jde se slzičkami o dům dál. Na hrdost frontu asi nestál, ale pro „smutný psí oči“ si šel mnohokrát a je v tom zatraceně dobrý, jinak si nedokážu vysvětlit, že brzy má novou střechu nad hlavou.

Další věc pravopis. Věty typu: „Moc se my lýbý Tvoje oči.“ „Dnes jsem šplhal po tiči.“ „Co bi sem Ti moch koupyt, abis měla radost?“  Tak to už vážně nedávám!! Bývaly časy, kdy to bylo k smíchu, dnes nad tím roním slzy. Proč já? Neříkám, že musí nasadit přetvářku, já beru, že někdo s tím má problém, ale základní slova, v dobách automatických oprav pravopisu? Poděkování slovem „dyk“, ve mně na půl roku zabilo veškerou víru na vztah s normálně inteligentním jedincem.  A úplně nejvíc miluju, když mi 3x denně volá, píše, nahání mě a přitom ví, že budu celý den na školení. Potřebuju volně dýchat! Občas si sice říkám, co vlastně chci, když se neozve, je to špatně, když mi drnčí mobil od rána, je to rovněž špatně. Je to ale jednoduché, zlatá střední cesta a nedat na hloupé návody, že „Ne!“ znamená „Ano:“, naučila jsem se jasně a srozumitelně říct, co chci, nemluvím v hádankách a totéž vyžaduji.

Jednou pro vždy říkám: „Stop!“ Mamánkům, mužům dlouhodobě bez práce, všem těm, kteří nemají vlastní názor a nezvládají základy pravopisu, primitivům, kteří mluví bez toho, aby naslouchali druhému, a tím pádem jim uniká návaznost v psaném projevu. Sbohem věčným ptákům stěhovavým, s malými životními cíli!